Cesta světla

V zásadním programovém pojednání Cesta světla (Via lucis) přináší Jan Amos Komenský uceleně formulovaný návrh, jak na základě pansofie a s pomocí „světla“, tedy člověku Bohem darovaného rozumového potenciálu, uskutečnit nápravu „věcí lidských“. Především důrazně prohlašuje, že – na rozdíl od pokusů předcházejících, kde šlo hlavně o reformu vědy, vyučování a výchovy – je nyní třeba zaměřit se na vyšší, obecnější, vpravdě duchovní cíle. Hlavním úkolem člověka je „přemýšlení, dychtění, usilování o nekonečno“ a obsahem společenských nápravných snah musí být příprava světa na očekávané setkání se Světlem nejvyšším – Boží moudrostí. Náprava má být důsledně universální, zahrnující veškeré oblasti lidské činnosti i poznání (omnia), všechny lidské bytosti bez rozdílu (omnes), všechny vhodné metody, způsoby a prostředky (omnino). Navrhuje k tomu konkrétní nápravná opatření, nástroje a instituce s obecným dosahem a všeobecnou platností: universální knihy, universální školy, universální sbory, tj. mezinárodní řídící vědecká, politická i náboženská grémia, universální jazyk. Cesta světla je tedy praktickým nástinem a stručným kompendiem jím plánovaného a tehdy již rozpracovaného projektu Obecné porady o nápravě věcí lidských. Nový překlad Cesty světla, vycházející po více než šedesáti letech, spolu s připojenými podrobnými vysvětlujícími texty a bohatým doprovodným aparátem, reflektuje výsledky komeniologického bádání posledních desetiletí.