Filosofie žitelného života

Kniha přináší dosud chybějící systematickou a kritickou analýzu pojmu odolnosti, tak jak je tento pojem užíván v aplikovaných vědách druhé poloviny 20. století a jak je (zne)užíván v rétorikách ideologií vládnutí. Ukazuje, že perspektiva odolnosti v psychologii, ekologii a demokratické teorii odkrývá relevantní aspekty ontologie života, etiku a politiku prahů žitelnosti, stejně jako možnosti obnovy životního vývoje ze stavů horších než smrt. Dekonstruuje rovněž rétoriku síly a slabosti a nahlíží demokracii skrze potřebnou sociální otázku a sebetransformaci. Autorka ze svých analýz následně utváří originální filosofickou koncepci žitelného života, kterou vymezuje vůči kritickému vitalismu, teorii biopolitiky a fenomenologii konečnosti. Její ludická, nikoli dialektická či teleologická, filosofie je přínosná nejen pro pochopení lidského utrpení a štěstí obecně, ale především pro zachycení klíčových problémů pozdně moderní společnosti, včetně klimatické krize, geopolitických hrozeb a rozpadu demokratického konsenzu.