Německá medievistika v českých zemích do roku 1945

Sborník se pokouší alespoň částečně zmírnit dluh toho, že se generace poválečných historiků téměř nezabývaly německým dějepisectvím do roku 1945. K průlomu došlo až po roce 1990, a to zejména díky iniciativě mnichovského Collegia Carolina, které na své pravidelné konferenci v Bad Weissee mohlo začít zvát větší množství českých historiků. Velkým přínosem pak byly tři konference o českých zemích poheldem německého dějepisectví a o německých badatelích v oblasti pomocných věd historických, které v letech 1995, 1996 a 1997 pořádala Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zajímavou byla i koference o sudetoněmeckém dějepisectví v letech 1918 - 1960, pořádaná roku 2004 v Brně. 
Sborník se snaží postihnout význam domácí německé medievistiky pro poznání českých dějin. A to formou edic (Bretholzova edice Kosmovy kroniky, Höflerův soubor pramenů k husitskému období), listinářů, vydaných městských knih, ale také životopisných statí předních německých medievistů. Ti měli svou institucionální základnu jednak na pražské německé univerzitě, jednak ve vlastivědných spolcích, muzeích či archivech.

Kniha byla vyprodána.