Latinský Physiologus a jeho středověcí čtenáři

V průběhu 2. nebo 3. století po Kristu byl sepsán řecký didaktický text Physiologus, který pojednává ve více než čtyřech desítkách kapitol o podivuhodných vlastnostech zvířat a několika drahých kamenů a stromů. Cílem neznámého autora, působícího pravděpodobně v Alexandrii, nebylo odborné zoologické pojednání, jež by shrnovalo rozličné poznatky o živé a neživé přírodě. Chování a vlastnosti zvířat, rostlin a minerálů mu sloužily pouze jako prostředek k vyjádření duchovní reality. V alegorickém výkladu, který tvoří druhou část každé kapitoly a který spočívá buď v teologické interpretaci, nebo v morální výzvě ke křesťanskému čtenáři, chtěl poukázat na tajemství Boží inkarnace a vzkříšení a povzbudit čtenáře k zápasu proti ďáblovým pokušením a k zachovávání křesťanských ctností. Physiologus byl mimořádně oblíbený v době svého vzniku i ve staletích bezprostředně následujících a byl přeložen do řady starověkých jazyků, mimo jiné několikrát do latiny. Největší popularity dosáhl v 11.–14. století, kdy na základě jedné z jeho latinských verzí vznikly četné autorské i anonymní bestiáře sepsané latinsky i v národních jazycích a jeho podivuhodné výklady pronikly rovněž do encyklopedistické a kazatelské literatury.

Připravovaná publikace sestává ze dvou svazků. První, monografický, nejprve seznamuje čtenáře s jednotlivými verzemi díla, s tématy, jež může ve Physiologu nalézt, a s inspiračními zdroji autora; následující obsáhlé kapitoly jsou pak věnovány recepci tohoto spisu ve středověku a uvádějí čtenáře do prostředí středověkých bestiářů, encyklopedií, kazatelských příruček a typologických děl, v nichž lze vypozorovat vliv Physiologu. Druhý svazek obsahuje komentovaný překlad latinské verze B, jež nejvíce ovlivnila středověkou literaturu. Každá z třiceti sedmi kapitol tvoří samostatný oddíl, který začíná latinským textem. Po něm pak následuje český překlad a bezprostředně za ním komentář, který je rozdělen na dvě části: v první je okomentována skutečná či předpokládaná identita živočicha (minerálu, stromu) a poznatky o něm v antických textech, v Písmu a v raněstředověké exegezi; druhá je věnována recepci výkladu autora Physiologu ve středověkých bestiářích, encyklopediích a kazatelských příručkách a text je doplněn ukázkami z iluminovaných opisů těchto děl.

Vzhledem k úzkému vztahu mezi výkladem a jeho obrazovým vyjádřením je kniha doplněna 250 reprodukcemi z iluminovaných bestiářů, encyklopedií a typologických spisů. Obsáhlý seznam citovaných pramenů a sekundární literatury je umístěn na konci prvního svazku, rejstřík biblických míst a odborných termínů pro oba svazky se bude nacházet ve druhém svazku.